Dnes odpoledne jsem vyrazil na první skialpovou procházku na Lysou. Na sjezdovce se zasněžuje jako o život.  A tak jsem se probíjel přírodním prašanem a sprchování si šetřil až na večer domu. Na oko to bylo nádherné, ale sněhu není mnoho a tak je to jen o tom kochání a knedlících na Dvoračkách. Tafi


V srpnu letošního roku se vydal Karel Jakoubě s partou kamarádů klasickou cestou přes Dome du Gouter na nejvyšší vrchol Alp Mont Blanc. Počasí jim vyšlo na jedničku a tak se s námi může podělit o krásné záběry. Že to není procházka růžovým sadem ví každý, kdo se v této oblasti pohyboval a tak si Karel zaslouží náš obdiv. Takže Karle ještě jednou gratulujeme a přejeme hodně štěstí při zdolávání dalších vrcholů.


Ve čtvrtek na schůzi jsem slíbil několika lidem, že jim pošlu odkaz na informace o nové ferátě u Semil.  Ale při ranní kávě jsem zjistil, že článek je smazán a je zde informace, že feráta bude od následujícího víkendu uzavřena a lano z nástupu smotáno. Nenechal jsem tedy nic náhodě a odpoledne jsem i přes nedostatek času vyšetři dvě hoďky a na otočku jsem si zajel ferátu přelézt.


Inverzní počasí slibuje pohodu na horách. A tak v neděli ráno rychle dotluču omítku na baráku a v jedenáct batoh na záda a levá-pravá na  Černou studnici. Cesta je pěkně mlhavá, ale alespoň se nerozptylujeme nějakým focením kýčových záběrů. Za hoďku a půl jsme u rozhledny. Rychlá česnečka, pivo, kafe a hurá do kolmejch.

Pod Kladívkem potkáváme Jardu Klápště s celou rodinou. Statečně a srdnatě dobývám vrchol zatím co Jarda školí své vnučky v základech horolezectví.


Prodloužený víkend jsme nastavili ještě dvěma dny dovolené a vyrazili opět směr Pálava. Ale tak jako vloni protaženě přes Rakouský Hohewand. Z ostatních, kteří tento výlet také plánovali, se přidaly  ještě Sýkorky. 

Po strastiplné cestě plné kamionů a objížděk jsme s Blani dorazili do oblasti Schneeberg - Wasserfall Losenheim. Je ale hodně pozdě a tak pouze mapujeme terén a odjíždíme pod HoheWand do kempu s názvem „Hohe Wand Blick - Camp“.


Čas letí a zima se kvapem blíží. Díky nádhernému počasí o minulých víkendech jsme s Lenkou měli možnost poznat nám dosud méně známou oblast polských Krkonoš a to navíc v nádherných podzimních barvách. Auto necháváme ve Szklarske Porębe a kolem vodopádu Kamieńczyk stoupáme na chatu Hala Szrenicka a dále na chatu Szrenica. Odtud pokračujeme kolem skal na Tvarožníku směrem na Sněžné jámy.


... tak si mnohý z nás  představí  většinou to, že někdo je sám, jede na dovču sám, sám si vaří - sám si pere. Ale když  se řekne SINGLTREK, zasvěcení vědí. A nezasvěcení? Tak  se na to podívejte: Singltrek Centrum pod Smrkem je opravdové centrum pro relax a kolo. A ne ledajaké. Jeho tvůrci si pohráli s místním terénem opravdu excelentně.


Trochu  nás  nyní  svazují  potíže  s nemocemi rodičů, takže plánovat dlouhou dovolenou jsme se moc neodvažovali. Nicméně všeobecně asi platí, že čím více improvizace, tím lépe pro zážitky. S sebou jsme měli tentokrát brusle, ani kolo, ani lezení a cílem bylo zmapovat okolí jezer na německé straně za Görlitz.  


Letošní Ostrov, přestože podle kalendáře a svátků, vycházejících na čtvrtek a pátek, naprostý ideál, podle počasí už tak ideální nebyl.

Párkrát nás ze skal vyhnal déšť a dva večírky u táboráku také spláchnul. Přes den nás zase sužoval úmorným vedrem. Nicméně nakonec jsme si ho všichni užili báječně.


Po dlouhém rozhodování  kam vyrazit na dovolenou je rozhodnuto. Opět to bude kolo a lezení. Kolo, kde jinde než v Rakousku na Salzkammergut MTB Trophy. A lezení po prozkoumání předpovědi počasí v Evropě, Itálie  oblast Terstu.

V Rakousku proběhla klasika. Střídá se déšť se sluníčkem. V den závodu počasí celkem v pohodě tak se těším jak si to konečně užiji a vychutnám. Realita je však jiná.


Po 13 dnech 22 hodinách a 48 minutách Jarda Klápště slezl ze svého kola v Nové Sedlici na východě Slovenska. Celkem ujel a ušel, z Hranic u Aše až do tohoto cípu Slovenska, 1840 km a to ne vždy po ideálních, pro cyklistiku stvořených, cestách. Oficiální délka trasy je sice 1670 km, ale s nějakou tou zajížďkou, z důvodu bloudění, hledání servisu, či noclehu, se to malinko protáhlo.


V průběhu MTB Trilogye jsme měli tu čest přivítat a poskytnout azyl na jednu noc Jardovi Klápštěmu, který jede předlouhý závod po celém ČeskoSlovensku 1000 miles. Oproti jeho výkonu se jeví náš závod jako výlet na Kokořín. Jarda byl v pohodě i když měl v nohách 650 km v obtížném terénu, kdy musí kolo i hodiny tlačit. Držím palce, aby ve stejné pohodě dorazil až na cílovou metu 1000 mil  do Nové Sedlice na Slovensku. V tuto chvíli se nachází již někde na Fatře. Tafi


Hned po novém roce, ovlivněn vánočním nicneděláním, jsem neměl lepší nápad něž se přihlásit na etapový závod horských kol MTB Trilogy, S plným pupkem a u teplých kamen to šlo lehce. V průběhu několika měsíců tento nápad dostal i Pavlík Soukup.

Čas běžel a najednou věrozvěsti za dveřmi. A jak už to bývá v oblasti Teplic nad Metují, krajině slavných horských Sudet, počasí ve dnech před závodem dělalo co mohlo.


Jsou tomu již asi dva týdny, co mě hezké počasí vylákalo na cyklistický výlet. Sbalil jsem mapu, müsli tyčinku, dofouknul po zimě měkká kola a vyrazil. Přes Tanvald, Kořenov a Harrachov směrem na Jakuszyce, kde mám v plánu prozkoumat tratě většinou sjížděné v zimě na lyžích. Už několikrát jsme se o tom bavili s ostatními kamarády, jak by to bylo hezké, tyto tratě projet v létě na horském kole.


Letošní závodní skialpová sezóna vrcholí. Před týdnem proběhlo mistrovství republiky ve Špindlu, ale to jsem musel pro nemoc vynechat. Na Boky jsem však odjet musel. Je to závod dvojic a tak to není tak jednoduché nezůčastnit se. Ve čtvrtek 22.3. odjíždíme směr Západní Tatry obec Bobrovec. Zde je prezentace a v pátek i start první etapy. Za tři dni se sem máme zase vrátit. Je přihlášeno rekordních 62 dvojic. Letos panují ideální podmínky a tak nám pořadatele nic neslevují. Pro popsání etap si půjčím oficiálí text.


O víkendu se konal v Polských Jakušicích populární Bieg Piastow. V sobotu se jela padesátka klasicky a v neděli pak stejně dlouhá trasa volnou technikou. Na start sobotního závodu se postavil Honza Kusko, aby si časem 3 hod. 34 minut dojel pro vítězství ve své kategorii. V neděli si pak Jarda Klápště jako přes kopírák časem 2 hodiny  47 minut dobruslil taktéž pro vítězství ve své kategorii. Oběma borcům gratuluji a přeji mnoho dalších úspěchů.

Nám ostatním budíš jejich výkony příkladem toho , že není nikdy pozdě.  Tafi 


Jelikož  to povětrnostní podmínky dovolily (sněhu  jen po pás, vody poněkud víc ), vyrazil jsem s delfíňákama na vodu. Už v Tanvaldu u Lidlu jsme budili pozornost, když jsme se převlíkali do hydra. Ale v Josefáči na parkovišti pod vlekem lidi nechápavě kroutili hlavama, když jsme  z aut nevysypali lyžařské nádobíčko, ale lodě a po pás ve sněhu jsme se vydali ke Kamenici.Nohy jsem v neoprénových botičkách přestal cítit ještě než jsme dobrodili k vodě a ruce hned vzápětí.


V neděli 19.2. se konal další závod Českého poháru ve skialpinismu. Tentokrát na Pilsku, který se nachází v polských Žywieckych Beskydách. Závod se běžel ve dvojících a vzhledem k tomu, že můj parťák na těchto závodech se poflakoval kdes v Africe, jel jsem s Pavlem Fišerou z BKS Dinafit team. Tento rok si opravdu namůžeme stěžovat na nedostatek sněhu ale spíše naopak. A tak i při této akci si příroda pohrála s nervy pořadatelů.

 
Copyright © 2007 - 2024 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign