Proměnlivé květnové počasí nepřeje vícedenním akcím, tak v neděli 4.5. vyrážíme do Lužických hor objevit pro nás stále ještě neznámé ferráty poblíž Jonsdorfu a Oybínu.

Na internetu zjišťuji informace, kde, co a jak, do batůžku balíme sedáky, ferratové sety a malou sváču. Pak už frčíme směr Jablonné v podještědí. Tam odbočíme na Petrovice a Lückendorf. Kupodivu ani nebloudíme a záhy zastavujeme na parkovišti na konci vesničky Kurort Jonsdorf.

Do parkovacího automatu strkáme 1 € (na 2 hoďky) a kolem malebného jezírka jdeme asi 1km po zelené značce k nástupu naší první ferráty Jeptiška. Vede na stejnojmenný skalní vrchol (Nonnenfelsen). Trasa začíná žebříkem, vlhkým žlabem a pokračuje kolmou stěnou. Masívní lávka vypadá v pohodě jen do chvíle, než si na ní stoupnete. Určitě se vám bude líbit vzdušný travers a převislý výšvih. Jsme překvapeni různorodostí trasy a závěrečným lanovým traverzem přes skalní rokli. V lezačkách na tenkém laně jsem ještě nekráčel. Pod vrcholem obdivujeme krásný výhled do údolí s vesničkou a jezírkem. Pokud budete mít štěstí a nebude vás brzdit zástup lezců, budete na vrcholu za slabou půlhodinku. Na vršku je chata s vyhlídkou a občerstvením. Dáváme vlastní svačinku a pomalu sestupujeme kolem bizardního skalního hřebene zpátky k autu. Bližší informace k této ferratě najdete zde.

Po silnici, kterou jsme přijeli, se vracíme asi 6 km a necháváme auto na parkovišti asi 1 km od hraničního přechodu Kammloch. Po žluté značce se vydáváme pod nástup naší druhé ferráty, kterou je Alpiner Grat (Alpský hřeben). Cesta vede do soutěsky Grosse Felsengasse a podél pilíře po stezce dolů k nástupu. Nasazujeme opět lezačky, abychom byli ke skále ohleduplní. První kroky jsou těžší, po mokré skále s kramlemi daleko od sebe, pak traverz na hranu a podél ní zleva hezky členitou stěnkou. Na pilíři je několik výšvihů a cesta vede většinou vlevo od hrany. Výstup končí vpravo od vyhlídky se zábradlím. Obtížnost ferráty se udává C, o stupeň těžší než Jeptiška. Nám to však ani nepřišlo. Máme štěstí, že tu je málo lidí a tak jsme na vršku asi za půl hoďky. Po žluté se vracíme zpátky k autu. Bližší informace k této ferratě najdete zde.

S pocitem příjemně stráveného dne a s konstatováním, že zdejší ferraty určitě stojí za přelezení, se vydáváme na zpáteční cestu. Až budete plánovat, kam vyrazit na víkend, určitě se sem vydejte, je to za humny a ferráty zvládnou i děti.