V době koronaviru jsou procházky jednou z mála věcí, která nám přináší pohodu, klid a energii. Tuto neděli jsem naplánoval výlet kolem Tanvaldu po cestách, kde jsme před tím ještě nikdy nešli.

Východiskem je nádraží na Dolní Smržovce. Přestože v Jablonci svítí sluníčko, tady je mlha a vlezlo. No nic, nahoře snad bude lépe, říkáme si s Lenkou a svižně stoupáme po žluté značce kolmo na vrstevnici směrem k Muchovu. Nahoře mlha ještě víc houstne a k tomu ještě fouká vítr. Očekávané výhledy se nekonají. Osvěžujeme se lokem čaje z termosky a sušenkou a padáme dolů do Velkých Hamrů. Překročíme Kamenici a stále po žluté stoupáme krpálem k Šulíkově Skále. Tam už je to na čepici a o výhledech si zase necháváme zdát.

Fouká a tak se dlouho nezdržujeme a pokračujeme dále na Jírův kopec a ke kapličce sv. Gotharda. Z místa dýchá zváštní energie a cítíme zde jakési tajemno.

Pokračujeme dále a po nějaké době přicházíme do Lesoparku Na Sluneční. Konečně se rozpouští mlha a místy vysvitne slunce. Už nám docela vyhládlo, a tak bychom nepohrdli nějakou polévkou u okénka. Bohužel v celých Příchovicích nic nefunguje. Obcházíme pamětihodnosti a po slabé svačince skládající se z čaje a sušenky začínáme sestupovat po zelené značce kolem kapličky do Šumburku nad Desnou a dále do Tanvaldu. Obcházíme nádraží zprava, překračujeme říčku Desná a po modré značce stoupáme k našemu poslednímu cíli, k nové rozhledně Špička na Malém Špičáku. Je to zajímavá stavba, která však ještě není zkolaudována, a tak ji tvůrci důkladně zadrátovali pasáž se žebříkem, aby se nikdo nahoru nedostal. Nezbývá nám než obdivovat dílo pouze zespodu. Pomalu se začíná šeřit, a tak se dlouho nezdržujeme a sestupujeme po modré značce k nádraží na Dolní Smržovce.

Výlet všem vřele doporučujeme, za slunečného počasí s pěknými výhledy musí být určitě super. Našlapali jsme asi 18,5 km a nastoupali i naklesali asi 900 m.

Všechny kamarády moc zdravíme a přejeme zdraví

Lenka a Jarda