V půlce července, kdy v Česku nastupovala vlna veder, jsme se vydali s Lenkou a dcerou Léňou do Slovinska s cílem navštívit Julské Alpy a společně obdivovat jejich krásu a majestát.

Po celou dobu nás provázelo nádherné počasí, takže jsme se stále kochali pohledy na známé vrcholy svítící v záři slunce na pozadí sytě modré oblohy. Nedělali jsme si ambice na žádný z významných vrcholů, ale naše dcera Léňa nás překvapila svojí nesmírnou bojovností a houževnatostí, když přes svoje pohybové problémy i problémy s rovnováhou dokázala vystoupat jižními svahy Prisojniku, Tomiškovou cestou na Triglav a ocelovými lany zajištěnou stěnou Komarča nad Bohinským jezerem, nejkratší přístupovou cestou do doliny Sedmi triglavských jezer. Přestože jsme nakonec nestanuli na žádném ze zmiňovaných vrcholů, náš pocit radosti a štěstí nebyl o nic menší, zážitky o nic chudší a Léně patří náš bezmezný obdiv za odvedený výkon.