Ve dnech 4.8. - 9.8 jsme navštívili oblíbené Súlovské skály a opět se výlet vydařil. Ihned po příjezdu nás odchytili naši moravskoslovenští přátelé u uvítali nás podle tradice borovičkou, pivem a gulášem který by se mohl jmenovat klidně "Jánošíkova vatra".

Protože zdejší camp proti minulým létům výrazně podražil, byla nám nabídnuta možnost, ubytovat se na ubytovně na fotbalovém hřišti za podstatně levnější peníz. To jsme nemohli odmítnout a po několika borovičkách jsme zbaběle prchli se ubytovat. Znavena po dlouhé cestě a vřelém uvítání si většina z nás schrupla a večer jsme šli navštívit zdejší restauraci, abychom pomohli personálu uklidit židle. Druhý den ráno jsme ještě vyfasovali dva ešusy Jánošíka, abychom si spravili chuť. Potom už to bylo jen o lezení, dřině, úmorných pochodech a vedru. V pondělí jsme si dali po lezení ještě večer minifotbálek. Postupně jsme začali připomínat lazaret a jeden za druhým pomalu odpadával. V úterý odpoledne nás spláchla ze skal bouře a průtrž mračen. Ve středu bylo opět vedro, ale ve čtvrtek už zase bouřilo, tak jsme to po dopoledním lezení zabalili a vyrazili na cestu domů.