Přestože nám počasí letos moc nepřálo, sešli jsme se v hojném počtu a doslova zaplnili plácek za chatičkami. Po nočních vydatných deštích se přes den vždy počasí umoudřilo a tak jsme vyrazili na kolech k našim saským sousedům.

Ti zdatnější a náročnější z nás si dokonce připřáhli lehátkový a jídelní vůz, aby svému sportovnímu výkonu dodali patřičnou váhu. Malý Šimík zavítal na chvíli i mezi druhohorní veleještěry. Někteří v honbě za adrenalinem dokonce nasadili kolečkové brusle a bravurně kličkovali mezi stany, později i na silnici mezi projíždějícími automobily. Večer jsme se vždy sešli u táborového ohně a zapěli (někteří i zavrčeli) tklivé písně, dokud nás déšť nevyhnal zpět do stanů. Fanda Sivčák předal novomanželům Cicvárkovým společný oddílový dar a Pavel Cicvárek odborně nainstaloval výčepní koutek se dvěma sudy lahodného moku.. Našli se však i tací (viď Kuličko!!), kteří dali přednost tvrdému alkoholu, ale vzápětí byli vypátráni a následně usvědčeni prázdnými lahvemi, zanechanými na místě činu. Dešťové přeháňky postupně slábli a tak jsme konečně v sobotu (někteří již v pátek) vyrazili do skal.  Nejhezčí lezení jsme si vychutnali v neděli, kdy slunce pálilo již od samého rána. Hned po snídani však ještě došlo na "pohádkový den" kdy kemp za neskrývané radosti dětí ožil postavami ze známých pohádek.

Každá sranda však má svůj konec a tak jsme  postupně všichni sbalili své dočasné přístřešky a rozloučili se s kamarády a pěkným prostředím této nádherné lezecké oblasti. Tak zas někdy příště!!.