Tak jsme se zase po roce sešli v Hradčanech. Důvod byl stejný jako každý rok. Spojení oslav Blančiných a Pítrsových narozenin a naopak ukončení pobytu na modré planetě všech čarodějnic.
Tato akce byla spojená s vyjížďkou na kolech po bývalém vojenském prostoru a přilehlém okolí. Letos jsme byli poctěni doprovodem, znalcem této krajiny největším, Karlem Tomešem. Díky jemu a Jardovi jsme se dověděli a viděli mnoho zajímavého.
Ale také někteří z nás, kteří nevěděli kam a kudy jedou a tudíž si naši průvodci mohli dělat co chtěli, najeli poněkud více jarních kilometrů než čekali. Po návratu na chaloupku jsme museli uznat, že naše čarodějnice učinily dost velké pokání a proto si mužské osazení chalupy vytvořilo čarodějnici náhradní. Ta po Františkově zážehu hranice po setmění vzplála. V závěru se ještě pokusila uletět na koštěti, ale Ráďa ji přidržel tak, aby dokonala a nemohla rozsévat čarodějnické umy u našich milých protějšků.
Pak následovalo jen obžerství vybraným jídlem a opivňování pívem za doprovodu Jardovy hudební produkce. A když už obloha začala šednout, šlo se do hajan, abychom o pár hodin později mohli pokračovat v likvidaci zásob a doplňování tuku po kruté zimě. Tomu se stranil Bróďa. Pil malá piva a jedl suchý chleba. Ne tak Gabča. V jednu chvíli to vypadalo, že na Dingu nezbudou ani kosti.
V odpoledních hodinách se pomalu začali trousit zmožení borci ke svým vozidlům, aby je Ti obětaví (nepijící) odvezli ku domovu. Jen Dáša naskočila na svého dvoukolého miláčka a likvidovala nahromaděné kalorie pohybem směrem domu.
Bylo to jako vždy fajn, nálada super, lidi a počasí taky. Myslím, že mohu za všechny poděkovat Lence a Jardovi za poskytnutý azyl. Tak příště už snad někde ve skalách a nebo někde kde nám všem bude zas tak dobře. Ahoj Tafi a moje Blani